Zámek Milešov

Autor:

Antonio (della) Porta

Účel stavby:

Obytný dům

Výstavba:

1662 - 1676

Sloh:

renesance, baroko

O stavbě

Původní hrad zde vznikl již v průběhu 14. století, prvním doloženým majitelem je v r. 1391 Petrman z Milešova, příslušník jedné větve Kaplířů ze Sulevic. Na počátku husitských válek se držitelem hradu stal Kerunk Kaplíř ze Sulevic s manželkou Annou z Lobkovic. Kerunkův syn Bušek prodal r. 1482 hrad Václavu z Kladna, po rychlém střídaní majitelů se r. 1534 dostal Milešov znovu do rukou Kaplířů ze Sulevic.
Jádro gotického hradu bylo vhledem k velikosti skály zřejmě velmi malé. Dochovala se z něj spodní část bergfritu, ale celý zbytek jádra zabral renesanční zámek dokončený koncem 16. století. Dnes má tato část podobu dvoupodlažní budovy přiléhající k novému baroknímu zámku. Její přízemí je propojeno s druhým zámeckým patrem. Budova obdélníkového půdorysu má na JZ pět a na JV tři okenní osy. Na SZ je dole kulatá, nahoře pětiboká věž, která bývala původně vyšší.
V 16. stol. držel hrad Bohuslav Kaplíř ze Sulevic, jenž r. 1621 učinil svého nejmladšího syna Jana Václava spolumajitelem a později výhradním držitelem milešovského statku. Jan Václav se na rozdíl od svého otce nezúčastnil protihabsburského povstání, proto zámek nepodlehl konfiskaci. Po zavraždění Jana Václava se Milešova ujal Bohuslavův vnuk Karel, syn nejstaršího Bohuslavova syna Viléma.
Za třicetileté války bylo milešovské panství těžce poškozeno. Karel začal v letech 1650–1655 s raně barokními úpravami. Stále stoupající dluhy jej však r. 1661 donutily Milešov prodat Kašparu Zdeňkovi Kaplíři ze Sulevic. Za jeho správy byl zámek v letech 1662–1676 znovu přestavěn a rozšířen v barokním slohu. Závěr přestavby na čtyřkřídlou stavbu s nádvorní arkádou řídil Antonio della Porta. Milešov se stal zřejmě jeho prvním dílem v Čechách.

Dvoupatrový pravidelný zámek s téměř čtvercovým obrysem, omezeným z jihozápadu rostlým terénem a hradní stavbou, se rozkládá kolem obdélného dvora.

Fasáda zámku je členěna vysokým pilastrovým řádem a přízemek bosáží. Uprostřed severního průčelí je vstupní portál s balkonem a vede k němu předložené dvouramenné schodiště s balustrami. Vstupním prostorem byl vestibul zaklenutý šesti poli křížové klenby a napojený na severní stranu arkádového nádvoří. Vznikl tak trojlodní prostor o devíti polích křížových kleneb na sloupech, při nádvorní straně zdvojených. Všechna křídla v přízemí jsou dvoutraktová s obytným a chodbovým traktem. Levou stranu vstupního křídla vyplňuje z průjezdu přístupná obdélná kaple, zaklenutá stejně jako ostatní přízemní prostory neckovou klenbou s koutovými výsečemi. V severním koutu nádvoří v severozápadním křídle je umístěno velkoryse dimenzované dvouramenné schodiště do pater. Vstupní severovýchodní a jihovýchodní křídlo, zajišťující přístup do bývalého hradu, opakuje v patře dvoutraktovou formu přízemí. Dvoupodlažní sál po levém boku schodiště zabíral zbývající délku a celou šíři severozápadního křídla. Bylo jím přístupné špatně osvětlené zadní jednotraktové křídlo pod hradem.

Mezi nejzachovalejší renesanční úpravy patří štuková výzdoba. Z roku 1707 pochází barokní gloriet, z roku 1725 pak zámecká kaple. Po roce 1945 sloužil zámek jako školský a rekreační objekt, posléze jako LDN, od roku 2001 jako Domov důchodců, který zde však postupně ukončí provoz. V současné době se hledá nový majitel zámeckého komplexu.

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Odkazy

Domov důchodců ukončí činnost:
litomericky.denik.cz

Výskyty v jiných databázích

hrady cz:
www.hrady.cz

Wikipedie:
cs.wikipedia.org

Turistika cz:
www.turistika.cz

Atlas Česka:
www.atlasceska.cz