Eliška Korčáková | Výletní restaurace na vrchu Hořidla
13. 02. 2013
| autor: Eliška Korčáková
ateliér prof. Ing. arch. Akad. arch. Václava Girsy |zimní semestr 2012/2013
Bakalářská práce byla zpracována jako vlastní zadání na Fakultě architektury ČVUT v Praze.
Kam je projekt situován
50°32'26.946"N, 14°16'4.708"E
Autorská zpráva
Vrch Hořidla se nachází 15 km východně od Litoměřic mezi obcemi Chotiněves, Jištěrpy a Třebutičky. Vrchol je ve výšce 371 m n. m. Výhled z tohoto místa je úchvatný - na severu a východě České středohoří, na jihu Říp, na východě Bezděz a při velmi dobré viditelnosti Ještěd.
Přístup na nepříliš vysoký kopec Hořidla je mírný, pozvolný a vede po loukách a mezi lesy. Docházkové vzdálenosti na vrchol jsou maximálně 3 km od míst, kde lze zaparkovat, nebo kam se nechat dovést vlakem/autobusem. Autem lze na místo samozřejmě dojet, ale předpokládám to pouze ve výjimečných případech.
Řešený objekt se nachází v bývalém území Sudet, a tento fakt jistě ovlivnil jeho vývoj.
V roce 1935 na vrchu Hořidla vznikla na svou dobu a místo, kde se nachází moderní a ojedinělá stavba výletní restaurace s plochou střechou - vyhlídkovou terasou, bílou fasádou s barevně odlišenými šambránami a výraznými zídkami kolem schodišť. Restauraci nechává postavit německý hospodský Franz Siegmund jako cíl a místo odpočinku výletníků. Zajímavostí je, že stavební výkresy stavby z r. 1935 se neshodují se stavbou postavenou. Majitel měl problémy s živnostenským oprávněním, a v archivu jsem dohledala dopis na podporu litoměřického Klubu českých turistů.O dva roky později byla stávající budova rozšířena přístavbou s charakterem však již zcela typickým a běžným (šikmé střechy, kombinace zděné a dřevěné stavby). V době největšího rozkvětu se tu nacházela letní veranda, taneční sál s podiem, kuželník, restaurace a několik pokojů pro hosty. Z tohoto stavebního vývoje a nalezených materiálů lze usuzovat, že vrch Hořidla byl oblíbeným cílem výletníků.
Během války objekt vyhořel, a po válce byl zcela rozebrán na stavební materiál použit pro stavbu kostela v 50. letech v nedaleké vsi Chotiněves. Na vojenském snímkování z roku 1954 vidíme už jen ruiny.
Další vývoj pokračuje po více než 50-ti letech, v roce 2008 stavbou rozhledny. Jedná se o typovou kovovou rozhlednu, výška vyhlídkové plošiny je 13 m.
Ve svém návrhu se inspiruji výjimečnou podobou výletní restaurace z roku 1935. Snažím se dodržet půdorysnou stopu domu, která je lehce narušena stavbou rozhledny, ale daří se mi vše zapracovat do jednoho celku.
Návrh je jednoduchý, výletní restaurace se zázemím, bytem pro zaměstnance/provozovatele, ubytováním výletníků a střešní terasou. V 1. patře se nachází několik pokojů, a to tři s vlastním hygienickým zařízením, a dále dva pokoje pro osm osob a jeden pro dvě osoby se společnými koupelnami. Tyto pokoje jsou vhodné pro ubytování dětí na školní výlet nebo jiné skupiny na výletě.
V napůl zapuštěném suterénu je technické zázemí budovy, sklady je kuchyni s výtahem pro jednodušší dopravu potravin a byt pro majitele/provozovatele. Stávající rozhlednu integruji do novostavby, přidávám pouze dřevěné opláštění. Novostavba i rozhledna jsou tímto materiálem formálně propojeny.
Do restaurace je možné dojet autem, s tím se však počítá pouze pro zásobování nebo ve vý-jimečných případech. Pro návštěvníky je tento cíl dostupný pěšky po upravených cestách.
Dům v sobě nese obnovenou myšlenku aktivního trávení volného času a nedělních procházek po krajině místo po obchodech. Místo by se mělo stát opět cílem výletníků.