Katedrála sv. Štěpána

Spoluautor:

Giovanni Domenico Orsi de Orsini (1663 - 1670)

Stavitel:

Bernardo Spinetta

Účel stavby:

Sakrální stavba

Výstavba:

1663 - 1681

Sloh:

rané baroko

Lidový název:

Dóm

O stavbě

Na místě dnešního chrámu stála původně raně románská bazilika, která byla po založení diecéze (1655) beze zbytku zbořena. Jižně od postupně bourané baziliky (1662 – 63) začala vznikat nová raně barokní katedrála, snad podle návrhu litoměřického stavitele Bernarda Spinetty. Některé prameny hovoří o účasti G. Broggia, ale nejnovější výzkum tuto domněnku nepotvrzuje.

Původní projekt předpokládal vybudování západního dvojvěží, stavba však byla založena v nedostatečné hloubce a v nestabilním podloží, takže při klenutí došlo k problémům, které asi do r. 1670 vyřešil pražský stavitel Domenico Orsi de Orsini s polírem Angelem Canevallem, který klenbu dokončil, ale dal snést obě rozestavěné věže a zřejmě sám navrhl novou úpravu průčelí. V roce 1681 byla katedrála vysvěcena.

Koncem 17. (a v 18. i 19.) století byly prováděny zajišťovací práce k odstranění neustále vznikajících trhlin. R. 1732 byla vztyčena strmější střecha. Věž byla ke katedrále přistavěna teprve v letech 1883 – 1889 podle návrhu vídeňského architekta Heinricha Ferstela a litoměřického stavitele Franze Sandera. S architekturou chrámu je spojena obloukem s balustrádou ve výši korunní římsy vstupního průčelí. V letech 1892 a 1899 došlo k novému zaklenutí dvou bočních kaplí, v letech 1912 – 1914 byla cihlová klenba lodi snesena a nahrazena ocelovými příhradovými nosníky, na jejichž spodní přírubu byl zavěšen podhled z cementokorkových desek ve tvaru valené klenby do pasů.

Hmota katedrály je zevně koncipována jako trojlodní bazilika, ale uvnitř se nachází jednolodní prostor se třemi průchozími kaplemi po obou stranách, které se arkádami otevírají do lodi. Na loď navazuje trojboce ukončený chór s nižšími přístavky sakristií a oratoří po obou stranách. Krytou chodbou je kostel spojen s biskupskou rezidencí. Katedrála má délku 50 m, výšku 20, 5m a šířku 22 m.

Vysoký pilastrový řád dává monumentální ráz interiéru i vstupnímu trojosému průčelí, jehož nedynamickou, plošně pojednanou fasádu člení hluboké lizénové rámy kolem nik a štítového okna a pak ještě úzké vpadlé výplně mezi dvojicemi pilastrů. Přísné uspořádání fasády doplňuje štukový ornament ve formě ovocných festonů a kartuší. Frontony jsou trojúhelníkové, nad vstupním portálem je fronton segmentový. Okno a niku v ose průčelí lemují složité zalamované šambrány s volutami po stranách. Strohý obrys štítu doplňují čučky a štíhlé obelisky. Nad vchodem je erb biskupa-zakladatele Schleinitze, výše socha sv. Štěpána z r. 1700 a erb obnovitele katedrály biskupa Königsegga. Po stranách portálu se nacházejí sochy sv. Felixe a sv. Viktorina, spolupatronů litoměřické diecéze.

Zařízení katedrály je většinou raně barokní, v černo-zlatém boltcovém stylu z doby kolem r. 1670, doplněné rokokově v pol. 18. století. Obrazy pěti oltářů pochází z dílny významného malíře Karla Škréty. Titulní obraz na hlavním oltáři znázorňuje kamenování sv. Štěpána.

Hlavní varhany se sochami andílků postavil v r. 1778 A. Reiss pro paulánský kostel v Praze, z něhož byly koupeny v roce 1785. V rokokových skříních je osazen nový elektromagnetický stroj z let 1941 – 42 od drážďanské firmy Jehmlich.

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Literatura

Kuča, Karel: Průvodce po Dómském náměstí v Litoměřicích, Biskupství litoměřické, Litoměřice 2011

Odkazy

Biskupství litoměřické:
www.dltm.cz

Dómská farnost sv. Štěpána:
www.svaty-stepan.cz

Výskyty v jiných databázích

hrady cz:
www.hrady.cz

Wikipedie:
cs.wikipedia.org

Turistika cz:
www.turistika.cz

Kostelycz:
www.kostelycz.cz

Sakrální památky Ústeckého kraje:
www.sakralnipamatky.cz

Atlas Česka:
www.atlasceska.cz