Řada západoevropských metropolí se již poučila a ve snaze minimalizovat negativní dopady hypermarketů sestavuje podrobné plány, kolik nových obchodů si město může dovolit a za jakých podmínek. V Česku naproti tomu snahy o usměrňování obřích prodejen zatím odmítáme, nejčastěji s poukazem na všeřešící volnou ruku trhu. Hypermarketové řetězce mají také obrovskou ekonomickou moc a z ní vyplývající moc politickou. Dalším faktorem, který jim pomáhá při vítězném tažení našimi městy, bývá nízký zájem občanů o dění ve své obci. Ale i tehdy, když občané vyjádří svůj nesouhlas, prosazují zástupci obcí zájmy řetězců bez ohledu na veřejné mínění a někdy i bez ohledu na zákony. Dokládají to případy popsané v této publikaci, které bohužel nejsou ojedinělé.