Zámek Ploskovice

Autor:

Ferdinand Václav Špaček

Spoluautor:

Kilián Ignác Dientzenhofer

Účel stavby:

Obytný dům

Výstavba:

1716 - 1741

Sloh:

pozdní baroko, rokoko

Historický název:

Ploškovice, Ploschkowitz

O stavbě

Výstavbu zámku začala v roce 1716 Anna Marie Toskánská. Stavba byla velmi nákladná, Anna Marie zničila veškeré dokumenty týkající se stavby. Autora tak odhadujeme na základě stavebně historického průzkumu, dle nejnovějších studií je jím Václav Špaček, jako další autor nebo inspirátor je označen Kilián Ignác Dientzenhofer. Původní barokní novostavba je typickým příkladem „maison de plaisance“, tzn. zámek pro občasné pobývání, letní vila. Zámek byl o jedno patro nižší než dnes a měl mansardovou střechu krytou šindelem se zděnými vikýři. Horizontální dojem stavby umocňovaly otevřené arkádové galerie. Západní rameno vedlo ke staré gotické tvrzi, východní křídlo bylo o jedno pole kratší než dnes a vedlo pouze ke konci pozemku – navazovalo na alej vedoucí do sousedních Býčkovic. V roce 1815 byla gotická tvrz stržena a nahrazena tzv. úředním, klasicitním domem.
Přestavba v pol. 19. století souvisí se změnou majitele – císaře Ferdinanda V. Bylo nutno zvětšit zámek a vybudovat ubytovací kapacity pro císařovu družinu. Přestavbu vedli architekti Bělský a Pokorný – zvýšili zámek o jedno patro, zrušili mansardovou střechu, přistavili na konci východní arkády pavilon pro služebnictvo (dnes škola). Arkádové galerie spolu s chodbou od severního vchodu ústí do oválného vestibulu – hlavního komunikačního centra vstupního podlaží. Původně byl prostor přízemí celý otevřen, zasklení bylo provedeno během přestavby. Prostor vestibulu je bohatě zdoben jemnou štukovou prací a freskovou malbou s náměty mytologických postav a krajin zobrazujících okolí zámku. Nástupy schodišť vedoucích do patra rámují plastiky gigantů. V patře přímo nad oválným vestibulem se nachází hlavní společenská místnost zámku s výškou přes dvě patra (původně zasahovala do krovu), zastropena dřevěnou omítanou kupolí s barokním orlojem, který ještě na počátku 19. století třikrát denně zvonil. Původně byla výzdoba sálu umocněna zavěšenými zrcadly. Autor barokní výmalby sálu byl nejspíše malíř V.V. Reiner, výzdoby během přestavby se zhostili malíř Josef Navrátil a sochař Václav Levý.
Ze sálu se na obě strany vchází do pravoúhlých místností, původně taktéž opatřených štukem a freskami, které v polovině 19. století nahradily tapety a malby. Z rohových pokojů je možný vstup na terasy arkádových galerií.
Zahrada v době výstavby zámku podléhala přísně osové dispozici (stejně jako zámek samotný). Severojižní osa začínala pavilónkem při ohradní zdi, pokračovala malou fontánou, přes vstup a vestibul zámku, dále bazén a rybník ve spodní části zahrady a končila až u sousoší Na jezách (dnes nedaleko nádraží). Ani sousoším osa zcela nekončí, socha má dvě tváře, jedna je otočená k zámku a druhá se dívá jižním směrem dále do krajiny. Zahrada v severní části dále obsahovala oranžerii a teplou pěstírnu. Později se barokní zahrada přeměnila na romantickou (kolem 1815), a během přestavby se ze zahrady stal přírodní park, jak ho známe dnes. V podzemí ploskovického zámku se ukrývají grotty – umělé jeskyně. Stěny celkem pěti grott pokrývá barevný štuk. Hlavní a největší jeskyně se nachází pod sály ve vyších patrech, ve všech rozích je opatřena fontánami s plastikami mořských oblud a nestvůr.

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Literatura

Votoček, O. a kolektiv: Ploskovice , Sportovní a turistické nakladatelství, rok 1961
Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 5. díl Par –Pra, nakladatelství Libri, rok 2004

Dokument v ČT

Deset století architetury

Odkazy

Oficiální stránky zámku:
www.zamek-ploskovice.cz

Výskyty v jiných databázích

hrady cz:
www.hrady.cz

Wikipedie:
cs.wikipedia.org

Turistika cz:
www.turistika.cz

Atlas Česka:
www.atlasceska.cz

Castles cz:
www.castles.cz

Hrady zámky GALANCE:
www.hrady-zamky.cz

Národní památkový ústav:
www.npu.cz