Co s pivovarem?
Založeno: 11. 03. 2014 | Počet příspěvků: 1
Na stránkách "Zdravého města Litoměřice" byla představena studie revitalizace městského pivovaru. Ani zmínka o tom, kde se studie vzala, kdo ji platil, kdo vybral zpracovatele a podle jakého klíče. Platforma Litoměřice-Leitmeritz.net bude usilovat o vyhlášení řádné architektonické soutěže jakožto nejobjektivnějšího způsobu, jak se dostat k co nejkvalitnější architektuře. Nechceme, aby výsledek dopadl stejně rozporuplně jako rekonstrukce Hradu. Mělo by město vyhlásit soutěž? Co všechno by mohlo být náplní revitalizovaného areálu pivovaru? Má taková akce smysl a je ekonomicky reálná? A co například s další ruinou Labsko-zámeckého pivovaru, resp. starých mrazíren? O tom všem můžete diskutovat zde.
Vložte příspěvek
Diskuze
FL | 11. 03. 2014 | 11:33 Odpovědět
Domnívám se, že město by mělo pro výběr projektanta rozhodně využít institutu architektonické soutěže jakožto nejobjektivnějšího a nejprůhlednějšího způsobu výběru kvalitní architektury. V zápisu z veřejného projednání jsem se dočetl, cit. "Soutěži se nebráníme, je ale možná, až bude jasné přesné zadání využití areálu. Soutěž se navíc zpravidla vyhlašuje, pokud není žádné konkrétní zadání a předpokládají se velké zásahy do budov nebo vybudování zcela nových, toto ale není případ litoměřického pivovaru."
Podle mého názoru je opak pravdou. Institutu soutěže se využívá zejm. tam, kde je potřeba si ujasnit záměr. Největší výhodou soutěží je vysoká kumulace nápadů a tvůrčích přístupů, z nichž je možné vybírat. Pokud je dobře a dostatečně volně formulované zadání, může být ze soutěže vytěženo např. 30, 50, 100 ... variant řešení, která si zadavatel třeba ani neuměl představit, a která získá za stejné nebo jen mírně zvýšené vstupní náklady na projektovou přípravu stavby. Již známé požadavky a potřeby zadavatele lze do zadání zakotvit, ostatní nejasné věci lze nechat na invenci soutěžících. Ti musí představit tvůrčí, smysluplnou i ekonomicky reálnou vizi.
Dobře připravená soutěž ve výsledku ušetří finanční náklady investora, protože odborná porota rozhoduje na základě fundovaně odhadnutého poměru kvality a ceny (realizačních a provozních) nákladů. Součástí soutěžních podmínek mohou být také požadavky na nízké investiční i provozní náklady výsledné stavby, které pak musí soutěžící při hledání řešení respektovat.
Průběh soutěže je transparentní a děje se za účasti veřejnosti. Po ukončení architektonické soutěže je obvykle uspořádána výstava, vydán katalog, případně jsou výsledky zpřístupněny na webu. Zprávy o výsledcích soutěže přitahují občany a jsou nejen nejlepší reklamou pro projekt a dobrou vizitkou města, ale usnadňují i budoucí projednávání jednotlivých projektových fází stavby.
Soutěže na rekonstrukce a revitalizace starších objektů či areálů nejsou nic neobvyklého. Zejména u rekonstrukcí je zapotřebí velmi citlivého a vyspělého přístupu architekta. Soutěž na revitalizaci pivovaru není nic nového, v poslední době úspěšně proběhly např. 2 podobné soutěže v Plzni (http://www.cka.cc/souteze/vysledky/svetovar-2013-kulturni-fabrika-plzen) a Domažlicích (http://www.cka.cc/souteze/vysledky/reseni-prestavby-byvaleho-pivovaru-v-domazlicich-na-kulturni-centrum).
/tolik citace z mailu odeslaného jako námět k veřejné diskuzi/
Na svůj budoucí osud čeká i Labsko-zámecký pivovar, pozdější mrazírny.
Projekt revitalizace městského pivovaru také zpracovala před 2 roky studentka liberecké Fakulty umění a architektury Sandra Honsová. Pro příklady úspěšných soutěží na rekonstrukci pivovarských areálů nemusíme chodit daleko: v nedávné době proběhla podobná soutěž v Domažlicích nebo v Plzni.