Zámek Roudnice nad Labem

Autor:

Antonio (della) Porta

Spoluautor:

Francesco Caratti

Účel stavby:

Obytný dům

Výstavba:

1652 - 1684

Sloh:

baroko

O stavbě

Raně barokní zámek v Roudnici nad Labem vznikl v letech 1652–1684 na místě původního románského hradu z 12. století, rozšiřovaného dále ve 14. století. Biskupský hrad (falc) v Roudnici nad Labem byl vybudován Jindřichem Břetislavem po roce 1189. Po Přimdě a Praze byl třetím nejstarším kamenným hradem u nás a zároveň nejstarším českým hradem, jenž nevznikl stavební činností českého panovníka. Počátkem 2. pol. 16. století bylo za Jana Tarnovského z Tarnova postaveno italskými mistry východní křídlo zámku, navazující na okrouhlou věž tvořící východní zakončení hradu. Další renesanční úpravy následovaly po převzetí panství Vilémem z Rožmberka v roce 1575. Jeho čtvrtá manželka Polyxena z Pernštejna se po smrti manžela znovu v roce 1603 provdala, a to za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Po jejich sňatku byl zámek dál rozšiřován, manželé nechali vybudovat nové západní křídlo. Tím získal hradní areál svůj typický uzavřený lichoběžníkový půdorys. Zcela nová, raně barokní epocha nastala za Václava Eusebia z Lobkowicz, který se v roce 1652 rozhodl pro radikální přestavbu původního areálu. V roce 1652 pracoval na roudnickém sídle Pietro Colombo, jenž byl však po půl roce propuštěn.
V letech 1652–1656 pracoval v Lobkowiczových službách Francesco Caratti, jehož urbanistické schopnosti dokládá plán regulace města a zámeckého areálu. Caratti navrhl pravidelný půdorys o čtyřech křídlech kolem uzavřeného obdélného nádvoří. Podílel se však jen na přípravných pracích a na realizaci spodních pater východního křídla a zahrady. Navázal na něj Carlo Orsolini, který r. 1666 dokončil severní křídlo na straně k Labi. Následující rok však zemřel. Stavbu převzal Antonio Porta (1668), který zámek dovedl i s několika přestávkami kvůli chybám v projektu a nerespektování rozpočtu k úspěšnému završení v r. 1684. Stavba byla dokončena již za knížete Ferdinanda Augusta z Lobkowicz, který převzal rodový majetek po otcově smrti roku 1677.
Zámek byl zařízen velmi hodnotným mobiliářem. Bývala v něm lobkowiczká knihovna, rodový archiv a muzeum. V zámku se také nacházela proslulá roudnická sbírka obrazů, jež vznikla spojením obrazáren rožmberské, pernštejnské a lobkowiczké, s vynikajícím souborem portrétů od španělských, nizozemských i středoevropských malířů.
Za druhé světové války sloužil zámek jako kasárna německé armádě, po ní armádě české. Až do r. 2009 zde sídlila vojenská konzervatoř.

Pravidelná trojkřídlá dispozice zámku na půdorysu obdélníku, tvořená třemi dvoupatrovými křídly s nárožními bastionovými rizality na severní a západní straně, obklopuje téměř čtvercový čestný dvůr uzavřený z jihu. Křídla obklopují čestný dvůr o ploše 58,5 x 54 m. Dvůr je z jihu uzavřený vstupním patrovým traktem s průjezdnou třípatrovou věží na hlavní ose zámku, do níž ústí most přes příkop, oddělující stavbu od jižního předpolí. Na dvoupodlažní hranolovou podnož věže se čtvercovým průřezem dosedá horní rovněž dvoupodlažní těleso na oktogonálním půdorysu, završené zvonovnicovou helmicí s lucernou. Z průjezdu v přízemí věže stoupají k reprezentačním prostorům bočních křídel (k sálu a ke kapli) dvě monumentální jednoramenná schodiště, otevřená do nádvoří mohutnými římskými arkádami. V západním křídle ústí do předsálí rozměrného sálu (22,8x16,6m) vysokého přes obě patra.

Součástí širšího zámeckého areálu byl kapucínský klášter s rodovým pohřebištěm v kostele sv. Václava založeným roku 1615, jízdárna se stájemi před zámkem postavená Antoniem Portou do roku 1690, špýchar, pivovar a zámecká zahrada s dřevěnou lodžií o pěti arkádách navržená Francescem Carattim.

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Odkazy

Web roudnického zámku:
www.lobkowicz.cz

Výskyty v jiných databázích

hrady cz:
www.hrady.cz

Wikipedie:
cs.wikipedia.org

České středohoří cz:
www.ceskestredohori.info

O hradech eu:
www.ohradech.eu