Kilián Ignác Dientzenhofer

1689 Praha

1751 Praha

O autorovi

Kilián Ignác Dientzenhofer se narodil 1.9.1689 v Praze jako 5. syn stavitele Kryštofa Dientzenhofera. Jeho otec patří mezi prvořadé reprezentanty barokní dynamicé tvorby. Kilián Ignác studoval na malostranském gymnáziu a ve Vídni se učil od stavitele Johanna Lukase von Hildebrandta. Jeho ranná tvorba (ohraničena lety 1716-1724) je nevyhraněná, zpočátku spolupracoval s otcem. Údajné i skutečné dílo tohoto období zahrnuje různorodou architekturu, která má s pozdější tvorbou málo společného. Jedna z prvních spoluprací s otcem byl závěr benediktinského kostela sv. Markéty na Břevnově (1710-1715). Dále do tohoto období můžeme zařadit tzv. broumovskou skupinu kostelů – např. kostel sv. Barbory v Otovicích u Broumova. Základem dispozic této skupiny je ovál a jeho dynamické variace, později se uplatňuje přidání „vedlejších“ prostorů – např. v Heřmánkovicích to bylo presbyterium a na opačné straně kruchta. Do tohoto období spadá stavba Vily Amerika (1717-1720) na Novém Městě pražském. Tato stavba se svou ‚zralostí‘ vymyká charakteru rané tvorby. Roku 1722 umírá otec Kryštof a z nabytého dědictví podniká Kilián studijní cestu po evropských městech. Mezníky v tvorbě architekta tvoří stavba kostela sv. Vojtěcha v Počaplech na Litoměřicku (po r. 1724) a kostel sv. Bartoloměje na Starém Městě pražském (po r. 1725). Tyto kostely už mají osobitou ‚dientzenhoferovskou‘ dispozici – tzn. dynamická podélná centrála, půdorysné pronikání oválů a elips. Kolem roku 1725 se stává spoluautorem nebo konzultantem stavby zámku v Ploskovivích. V této době taky začíná se stavbou vily Portheimka na pražském Smíchově jako sídla pro svou rodinu. Za jedno z vrcholných děl je považován kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce (po r. 1730) – opět typické půdorysné řešení, rozvlněné konstrukce. Mezi další díla řadíme kostel sv. Máří Magdaleny v Karlovýc h Varech (1732-1737), pražskou Invalidovnu – stavba po vzoru pařížské Invalidovny pro ubytování válečných invalidů (po 1731). Je dvakrát ženat a má celkem osmnáct dětí. V posledních letech svého tvůrčího života spolupracuje se svým zetěm A. Luragem, který po jeho smrti dokončuje jeho stavby. Umírá 12. 12. 1751 v Praze. Mimo vznosné sakrální stavby navrhoval i zcela prosté stavby venkovské. K jeho dílu se navraceli tvůrci 2. poloviny 18. století, lidoví tvůrci přenesli znaky jeho tvorby až do 19. století (‚selské baroko‘).

Stavby v děčínském okrese

www.decin-tetschen.net

Stavby na jiných místech

Praha:

Konvent s prelaturou benediktinského kláštera v Břevnově (kol. 1717)

Letohrádek Michny z Vacínova (Vila Amerika) na Karlově (1717–20)

Kostel sv. Jana Nepomuckého a klášter voršilek na Hradčanech (1720–28)

Kostel sv. Kateřiny na Novém Městě pražském

Kostel Panny Marie u alžbětinek Na Slupi (1725)

Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce (1730–39)

Pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje na Zderaze (1730–40)

Kostel svatého Bartoloměje na Starém Městě (do 1731)

Karlínská Invalidovna (1731–37)

Benediktinský klášter s kostelem sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí (1732–35)

Dostavba kostela sv. Mikuláše na Malé Straně (1737–51)

Vila Portheimka na Smíchově (1725)

Piccolominiho palác (později Sylva Taroucca) Na Příkopě (1743–51)

Mimo Prahu

Poutní kostel Narození Panny Marie v Nicově u Plánice (1721)

Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích (1722–26)

Kostel sv. Anny ve Vižňově (1725–27)

Kostel sv. Barbory v Otovicích (1725–26)

Kostel sv. Markéty v Šonově (1726–30)

Kaple Panny Marie na Hvězdě u Křinic (1732–33)

Kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově (1733–38)

Kostel sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují (1724–27)

Kostel sv. Máří Magdaleny, Karlovy Vary, 1729–1730

Kostel sv. Václava a konvent benediktinského kláštera v Broumově (1726–33)

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku (1734–38)

Kostel sv. Klimenta v Odoleně Vodě (1733–35)

Kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě (1733–35)

Kostel sv. Petra a Pavla v Březně (po 1737)

Kostel Narození Panny Marie v Hořicích (1741–48)

Klášterní kostel a konvent v Dolním Ročově (1746–50)

Kostel sv. Jana Křtitele v Paštikách u Blatné (1748–49)

jKostel sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci (1744-54)

Kostel sv. Martina ve Chválenicích (1747-52)

Zámek Hrdly (1746-47).

Literatura

Horyna, Mojmír; Kučera, Jaroslav: Dientzenhoferové, nakladatelství Akropolis, Praha 1998
Vilímková, Milada: Stavitelé paláců a chrámů: Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové, nakladatelství Vyšehrad, Praha 1986

Výskyty v jiných databázích

abART:
abart-full.artarchiv.cz

Wikipedie:
cs.wikipedia.org

CoJeCo:
www.cojeco.cz

Prostor:
www.prostor-ad.cz

Slavné vily / Slavné stavby:
www.slavnevily.cz

Treccani:
www.treccani.it

LIBRI - Kdo byl kdo:
www.libri.cz

A10: